Iniciativa Meinungsfreiheit für den Bürger (MfB): Kdy jste naposledy zapnul ARD a ZDF, pane von Storchu?

Sven von Storch: Asi jako miliony dalších občanů této země. Na ARD a ZDF se dívám jen tehdy, když mě náhodou zaujme některý z mnoha kanálů a objeví se termíny, které mě na pár vteřin zaujmou. Většinou mě ale koncentrovaná státní propaganda natolik irituje, že musím velmi rychle přepnout.

Kádrování je také stále drzejší a hrubší. Už nedokážou být tak jemné, jak tomu snad bylo v prvních letech působení Merkelové ve funkci kancléřky. A pak je tu ten podvod s údajně normálními kolemjdoucími jako vy nebo já, kteří náhodou zkříží cestu kamerám a jsou zpovídáni - a pak se ukáže, že to byl zaměstnanec WDR nebo teta či svědek redaktora odpovědného za reportáž. Jen za letošní leden uvádí portál Nius 98 případů tohoto druhu podvodu na divácích.

MfB: Systém státního vysílání se dostal pod silný tlak kvůli nekončícím skandálům ohledně nadměrných platů a kamarádíčkování. Nicméně samotný systém není v masmédiích otevřeně zpochybňován. Mnoho občanů vnímá ÖRR jako obrovský, zakořeněný kolos, který se nikdy nepohne z místa.

Sven von Storch: Máte pravdu - a přesto nemáte. Kolos ÖRR je sice obrovský, ale existuje způsob, jak ho obejít. Je to jen malá stezka a sotva viditelná, protože ji kolos téměř zakrývá. A přece: záruka další existence, kterou Spolkový ústavní soud stanovil pro veřejnoprávní vysílání: tato záruka se skutečně vztahuje na veřejnoprávní vysílání - ale ne na ARD, ZDF a státní vysílací organizace a přidružené rozhlasové stanice.

MfB: Jak to?

Sven von Storch: ÖRR musí z ústavních důvodů nadále existovat. Tato záruka další existence však není zaměřena na konkrétní vysílací organizaci nebo konkrétní velikost. To znamená, že ARD, ZDF a Deutschlandfunk by mohlo nahradit šestnáct různých institucí, které budou nově založeny a zřízeny. Každá spolková země by měla svou vlastní televizní stanici, jakýsi občanský vysílač, který by mohl nahradit NDR, WDR nebo MDR. Samozřejmě s vlastním personálem, vlastními řediteli, programovými řediteli, vedoucími nahrávání, redaktory atd. Nezávislé občanské vysílání by prakticky jedním rázem zlikvidovalo celý systém ARD, Buhrows, Böhmermann, Lanz, Maischberger a spol. A tento občanský rozhlasový program by byl mnohem lépe přijímán diváky, kteří by za něj možná i rádi platili.

MfB: Jak se k tomu mohou občané postavit? Jak toho lze dosáhnout?

Sven von Storch: Rozhodující bitva proti povinným poplatkům a paternalismu státního rozhlasu se odehraje v roce 2024. Letos na podzim se budou konat volby v Durynsku, Sasku a Braniborsku. Ve všech třech spolkových zemích se nálada obrátila proti státnímu rozhlasu.

Zemské volby na východě země by mohly být startovním signálem pro zásadní změnu systému státního rozhlasu. Občané ve východním Německu jsou totiž ke státnímu rozhlasu obzvláště kritičtí. Důvodem jsou zkušenosti východních Němců se zneužíváním státních médií v NDR. Mezitím stále více občanů v Německu připomíná zpravodajství ARD a ZDF "Aktuelle Kamera" z NDR. Místo kritické kontroly vlády státní rozhlas bojuje proti opozici. Nakonec by se však mohlo ukázat, že bojuje sám se sebou a střelil se do nohy.

MfB: Pane von Storchu, děkuji vám za rozhovor.