Iniciativa Christenschutz: Pane von Storchu, o loňských Vánocích se kolínská katedrála a katedrála svatého Štěpána ve Vídni málem staly obětí islamistických útoků.

Sven von Storch: Po izraelské odvetě v Gaze vyzval IS své příznivce po celém světě, aby zabili co nejvíce křesťanů a Židů. Plánované teroristické útoky v Německu a Rakousku jsou nepochybně důsledkem této výzvy. Servilní německý tisk tuto souvislost samozřejmě zamlčuje. 

O Vánocích je kolínská katedrála zaplněna do posledního místa. Představa, kolik křesťanů, žen a dětí by zabilo vražedné komando IS, je prostě nepředstavitelná. Místo aby se věřícím dostalo ochrany a solidarity, byli při vstupu do kolínské katedrály na vánoční bohoslužbu prohledáváni jako zločinci. Němečtí křesťané, vy i já, nyní musíme být prohledáváni, abychom mohli jít do kostela. To jsou bezútěšné scény, které ukazují, do jak ubohého stavu tato vláda naši zemi zavlekla.

Iniciativa Christenschutz: Církve také mlčely, když byly útoky zveřejněny.

Sven von Storch: Samozřejmě. Protože jinak by se duchovní museli veřejně zamyslet nad tím, jak velký podíl mají oni sami a církev jako instituce na muslimské turbo-migraci, která se zcela vymkla kontrole. Církve se na tom nejen podílejí, ale jsou i hybnou silou azylové lobby. Azyl bez hranic pro ně není otázkou etiky nebo morálky. Jen v loňském roce vydaly spolková a zemská vláda na uprchlíky a azyl 50 miliard eur. Peníze tečou proudem. Pro církevní sociální lobby Diakonie, Caritas a spol. je azyl byznysem století.

Klíčovým nástrojem je pro ně církevní azyl. Skutečným účelem církevního azylu je poskytnout dočasné útočiště a ochranu zvlášť závažným individuálním případům politického pronásledování, např. lidem jako Julian Assange. Církev však na toto poslání křesťanského soucitu zcela zapomněla a místo toho udělala z církevního azylu centrum nelegální masové imigrace. Čísla hovoří sama za sebe. Zatímco před rokem 2015 se jednalo pouze o 100 až 200 případů ročně, po azylovém puči Merkelové jejich počet doslova explodoval. Nyní hovoříme o 2 000 případech církevního azylu ročně a trend je stoupající.

Iniciativa Christenschutz: Jak může dojít k něčemu takovému, co je tak zcela mimo kontrolu státu?

Sven von Storch: Žijeme ve státě, který toleruje masové překračování hranic bez kontroly totožnosti, a dokonce si to výslovně přeje. Na druhou stranu obyčejní občané nesmějí bez povolení ani na ryby. Nyní jsou dokonce bezpečnostní brány u vchodů do kostelů, jako například u kolínské katedrály. Někdo by to nazval vládou bezpráví.

Pokud jde o církevní azyl, úřady se dívají jinam. V některých okresech dokonce dochází k aktivní spolupráci mezi církvemi a migračními úřady. Stát církevní azyl toleruje, protože zapadá do jeho programu usazování mas cizinců v Německu.

Iniciativa Christenschutz: Co přesně se děje v církevním azylu? Jak funguje?

Sven von Storch: Zpravidla to funguje takto: migrant je přijat do církevního azylu a dostane zdarma stravu a ubytování. V 90 procentech případů se jedná o dublinský případ, tedy o osobu bez nároku na pobyt, protože již požádala o azyl v jiné zemi. Pokud německé orgány tuto osobu do šesti měsíců nepředají do první země azylu, je azylové řízení přeneseno do Německa. To znamená, že migrant zde zůstává natrvalo, i když by musel být podle platných zákonů vyhoštěn.

Po šesti měsících žadatelé o azyl - nyní v bezpečí před deportací - své místo opustí. Noví migranti je okamžitě následují. Poptávka je obrovská, jak hrdě přiznávají samy církve. V rozporu s platnými zákony církve tímto způsobem od roku 2017 zabránily více než 6 000 deportací. Azylový kolotoč se stále točí rychleji a rychleji. Pokud úřady přece jen zakročí a chtějí vymáhat soudní rozhodnutí o vyhoštění, ve dvou třetinách případů se to nepodaří, protože se náhle objeví takzvaná překážka vyhoštění, například nemoc nebo riziko sebevraždy. Pro azyloví právníci a sociální organizace migrantům velkoryse vysvětlují, jak toho lze dosáhnout.

Iniciativa Christenschutz: Co navrhujete? Jak lze zastavit zneužívání církevního azylu?

Sven von Storch: Vzhledem k odluce církve od státu mají církve jako veřejnoprávní korporace zvláštní postavení. Proto jim praxe církevního azylu procházela a stále prochází, aniž by úřady zasáhly. Přesto ministři vnitra tolerují církvím nikdy nekončící nedodržování zákonů a pořádku. Na pozadí téměř nezvládnutelné nouzové situace pro přetížené místní úřady, pro náš sociální a zdravotní systém a pro bezpečnost německých občanů musí ministři vnitra porušování zákona v oblasti církevního azylu konečně ukončit a církevní azyl postavit zpět na nohy.

Iniciativa Christenschutz: Pane von Storchu, děkuji vám za rozhovor.